České bojovnice za práva žen útoky v Kolíně nad Rýnem rozhodně nenechávají v klidu

Deník Právo ve svém vydání ze dne 15.1.2016 zřejmě záměrně dezinterpretoval výroky kolegyň z České ženské lobby o silvestrovských událostech v Kolíně nad Rýnem, přičemž písemné vyjádření předsedkyně ČSŽ k zaslaným dotazům deník neotiskl - patrně její vyjádření nezapadalo do připraveného konceptu, s nímž se paní redaktorka na zástupkyně ženských organizací obrátila. Článek vyšel pod bulvárně laděným titulkem "České bojovnice za práva žen útoky v Kolíně nad Rýnem nechávají v klidu". Stanovisko České ženské lobby vydané 18.1.2016 uvádíme v plném znění níže, vč. odkazu na zmíněnou ignorovanou odpověď předsedkyně ČSŽ. Mimochodem, nemůžeme si tak nějak uvědomit, že by se někdo někdy z tohoto deníku obtěžoval zavítat na jakoukoliv z akcí zaměřených proti násilí na ženách / za přijetí Istanbulské úmluvy. Je to škoda, paní redaktorka by bývala byla přeci jen v lepším obraze.

 
 

 


8. 1. 2016:  Česká ženská lobby se vymezuje vůči účelové dezinterpretaci a lživému názvu článku Karoliny Brožové otištěném v Právu v pátek 15. 1. 2016.

 

Česká ženská lobby a její členské organizace jednoznačně odsuzují jakékoli násilí páchané na ženách. Pokládáme jej za nepřípustné a v tomto smyslu jsme odsoudily také útoky, které se nedávno odehrály v Kolíně nad Rýnem a v dalších městech. To ve své odpovědi zcela jasně vyjádřila jak v článku citovaná místopředsedkyně ČŽL Eva Kavková, tak i předsedkyně ČŽL Jana Chržová. Její odpověď, která nezapadala do manipulativní linie článku, nebyla ovšem do textu vůbec zařazena. Události v Kolíně nad Rýnem nás rozhodně „nenechávají v klidu“, jak lživě tvrdí ve svém článku novinářka Karolina Brožová. Naopak požadujeme pečlivé vyšetření a potrestání pachatelů těchto útoků. Zároveň však důsledně odmítáme princip kolektivní viny.

 

Zveřejněný článek je typickým příkladem bagatelizace násilí na ženách, ačkoli novinářka manipulativně podsouvá čtenářům sdělení, že ČŽL a další lidskoprávní organizace násilí na ženách přehlížejí. To, že bez relevantní argumentace zpochybňuje výzkumy o počtu znásilnění v České republice, je jasným důkazem nízké informovanosti o znásilnění a jeho příčinách v české společnosti. Což ostatně potvrzuje i citovaný výzkum Amnesty International, který v uplynulém roce realizovala renomovaná výzkumná agentura FOCUS Marketing & Social Research.

 

Policejní statistiky týkající se počtu znásilnění nejsou vypovídající vzhledem k vysokému počtu nenahlášených činů. Faktický počet znásilnění (7.000 – 20.000 ročně) je odhadem organizací, které s obětmi násilí pracují. S touto statistikou pracoval mimo jiné i Úřad vlády v rámci mezinárodní konference „Znásilnění: o čem se nemluví“.

 

Česká republika je jednou z posledních evropských zemí, které doposud nepodepsaly Istanbulskou úmluvu. Ta je průlomovým krokem v boji proti násilí na ženách. Pokud nám tedy tolik záleží na bezpečnosti žen a dívek, proč nevyužíváme nástroje, které se nám nabízejí a které řada okolních zemí již úspěšně používá? Pokud médiím opravdu záleží na právech žen, mohou podpořit kampaň Amnesty International a České ženské lobby za přijetí Istanbulské úmluvy.

 

V souvislosti s migrační vlnou navíc ČŽL upozorňuje na vysoký výskyt násilí, kterému mladé dívky i dospělé ženy prchající před válečnými konflikty čelí na cestě do hostitelské země. Ženy jsou znásilňovány úředníky, pašeráky, jinými uprchlíky nebo překupníky. Proto je nepochopitelné, proč navrhuje Ministerstvo vnitra ČR vyjmout z Istanbulské konvence právě migrantky. Znamená to, že spravedlnost platí pouze pro evropské ženy a migrantky mohou být beztrestně znásilňovány?

 

Je smutné, že problém násilí na ženách, který se týká zhruba miliardy žen na světě, začne vzbuzovat zájem médií i politiků až v momentě, kdy násilníky jsou cizinci. A tato situace tak jen potvrzuje podezření, že o práva žen vlastně nikomu z hlasitých kritiků událostí v Kolíně nad Rýnem nejde. Práva žen se stávají pomyslným rukojmím v politickém boji proti lidem, kteří utíkají před válkou a dalšími konflikty. Historie ovšem nejedenkrát ukázala, že nárůst xenofobie a rasismu ve společnosti jde ruku v ruce s potlačováním práv žen a ke zhoršení jejich postavení ve společnosti. Boj za práva žen je proto bojem i za práva marginalizovaných skupin ve společnosti.

 

Kontakt:

Jana Chržová, předsedkyně České ženské lobby, predsedkyne@czlobby.cz

Eva Kavková, místopředsedkyně České ženské lobby, mistopredsedkyne@czlobby.cz, tel: 774 454 560

Soubory ke stažení: Tisková zpráva v pdf